Nejlepší čtení v roce 2024

zajímavosti

Konec starého, potažmo začátek nového roku je vždy ve znamení bilancování. A sám z vlastní zkušenosti vím, že TOPky patří mezi první seznamy, kde většina z nás hledá inspiraci. Třeba to bude stejné i u vás a mého výběru :)

Vloni, než jsem se rozhoupal k seznamu nejlepšího čtení za rok 2023, byl už březen a já bych se styděl uvádět výběr tak pozdě. Letos to málem skončilo stejně, kdybych si nevrazil facáka a neřekl si "Nebuď línej, prostě si sedni na p.del a sepiš to." 

Opět je to desítka nejlepších komiksů a knih, které se mi dostaly do ruky. A jelikož si od žánrové literatury rád dávám oddech, nejedná se výhradně o scifi a fantasy. Tak často probíraný nepoměr kvality mezi "vyšší" literaturou a tu naší milovanou žánrovkou odmítám: Důležitý je nápad, zpracování a schopnost zaujmout čtenáře. Autor může nad draky, meči a roboty ohrnovat nos, ale někdy pro své sdělení nenajde lepší cesty. Stejně tak můžete číst osmset stran o filozofování abyste zjistili, že život nemá smysl a vlastně vás jen autor tahal za nos. Nenechte se odradit škatulkováním literatury, prostě jí hltejte plnými doušky!

 

KOMIKSY

 

10. Batman/Dredd (CREW): Tohle je klasické  zamáčknutí nostalgické slzy při vzpomínce na český komiksový pleistocén. Původní Modrou CREW s příběhy Batmana a soudce Dredda mám ještě schované. Přesto jsem si nové souborné vydání nemohl nechat ujít. Britský drsňák s gothamským netopejrem řádí jak zběsilí aby zachránili Mega City One. V režii Alana Granta a vizuálním orgasmu Simona Beasleyho a ostatních. Není to nejlepší, ale je to srdcovka, která mě vyvedla z plochosti nudných správňáckých superhrdinů (článek zde).

9. Čajovna u malajského medvěda (Sýpka): Když u nás začala vycházet Černá palice, zaujala mě kresba. Tu obstaral David Rubín. K mému překvapení u nás debutoval již v roce 2009 existencionálním komiksem Čajovna u malajského medvěda. Nelenil jsem, přečetl jsem a obdivoval jsem.  Nedoceněný klenot čajovny a jejího majitele,  který rád poradí a pomůže v nesnázích. Je to existencionální a filozofické? Jasně! Je to nuda? Rozhodně ne! Je to komiks, ke kterému se stále rád vracím. Klidně jen abych si ho prolistoval. 

8. To, co zabíjí děti (Comics Centrum): Víte, že příšery existují? A vidí je jen děti. Naštěstí je zde i Řád svatého Jiří, který ta monstra zabíjí... Bez ohledu na civilní oběti. Naštěstí tajemná Erika nechce vidět umírat další děti. I za cenu toho, že se vzepře svým chlebodárcům. Tajemné, nekompromisní a krvavé. Spousta dobrých nápadů a skvěle fungující horor jakožto médium v komiksu jinak vzácné (a těžko uchopitelné). Článek zde.

7. Skalpy (CREW): Tohle je trochu švindl, protože nebudu hodnotit jeden komiks,  nýbrž celou sérii jako takovou. Čistokrevná drsná škola vsazená do prostředí indiánské rezervace, kam se po letech vrací Dashiell Zlý kůň, jehož horká hlava ho přivedla do nejednoho maléru. Sledovat pohnuté osudy všech hlavních aktérů směřující ke konci, který by se opravdu nedal popsat jako šťastným, mě vyloženě bavilo. Aby ne, když scénář napsal mistr drsoň Jason Aaron a syrovou kresbu R. M. Guéra. Pokud máte rádi dospělý detektivní komiks, kde se život s hrdiny vůbec nemazlí, je tohle právě pro vás.

6. V horách šílenství (CREW): Ano, jsem fanoušek lovecraftovského hororu i všech jeho roubů  a odmocnin. Klasický příběh V horách šílenství adaptovaný do komiksové podoby japonským kreslířem Gó Tanabem, byl splněný komiksový sen. Ledové pustiny, starobylé  ruiny, záhadná stvoření. Pecka! Letos mu vyšla adaptace Věcí z temnot a klidně obětuji chapadlo Cuthulhuáka, že ta kniha se objeví v topce za letošní rok :) Článek o V horách šílenství zde.

5. Poslední rónin (Comics Centrum): Trápila vás někdy otázka jak to s vlastně dopadlo s Želvami ninja? S Rafaelem, Donatellem, Michelangelem, Leonardem, mistrem Třískou, April a zbytkem ansáblu? Zde  naleznete odpověď. A přidám známé úsloví kvalitní četby: "Happy endings are for wimps!" Takže nebuďte měkoty, otevřte rónina a vydejte se na krvavou cestu za vendetou. Článek zde.

4. Místo činu (BBart): A když už je řeč o těch kriminálkách, je třeba zmínit mistra detektivního komiksu a noiru, Eda Brubakera. Myslím, že Místo činu byla jeho první spolupráce s Michalem Larkem, se kterým se později opět setkal v sérii Gotham Central. Dnes prostě platí, že Brubaker je záruka  kvality. Tento komiks jsem si pořídil čistě díky zvuku autorova jména a správně jsem tušil, že nebudu zklamaný. A měl jsem pravdu! Článek zde.

3. Blacksad 2 (CREW): Nejlepší antropomorfní komiks? Blacksad! Nádherně malovaný komiks? Blacksad! Roky očekávané pokračování? Opět Blacksad! Příběhy soukromého detektiva zasazené do Ameriky let padesátých nejsou bezduché mlátičky, nýbrž vyprávění s přesahem. Tohle je zlatý kus Španělska a jeden ze vzácných must-have komiksů, které dokáží zaujmout a přitáhnout i člověka obrázkovým vyprávěním jinak nedotčeného. Článek zde.

2. Vražedný sokol (CREW): Pokud bych měl dělat TOPku největších překvapení, s přehledem by Vražedný sokol vyhrál. Divnopříběh o chlápkovi jménem Jake, kterému se rozpadá život. A jako by to nestačilo, na Zemi začínají útočit monstra. Naštěstí se u Jakea v pokoji objeví zachránce. Sokolí chlápek s obří mechanickou rukou čerpající sílu z ryzího metalu! Pořádná divočina, která během čtení nabídne pár hezkých twistů a každého chytí za srdce. I mě slzička ukápla. A nebýt mého milovaného McKeana, na prvním místě by byl Vráža a Jake. Článek zde.

1. Signál a šum (Comics Centrum): Kdesi v Londýně umírá režisér na rakovinu a sní o filmu, který už nestihne natočit... Neil Gaiman a Dave McKean je dvojice, která mě v  minulosti hodně ovlivnila. Do dnešních dnů mi zůstala slabost už jen pro výtvarného experimentátora McKeana, nicméně začátkem devadesátých let byla tato dvojice řádně našlapaná. Melancholicko-depresivní příběh bezejmenného režiséra mě dokázal strhnout. A právem získal první místo. Článek zde

 

KNIHY

 

10. Neznámému bohu (John Steinbeck, Alpress): Pro Steinbecka mám slabost. Sice  už jsem trochu upustil od jednoznačné glorifikace, nicméně jeho vypravěčský styl na mě pořád působí. V této novele sledujeme osidlování zapadlého kousku Kalifornie, houževnatost prvních rančerů i jejich sepjetí s přírodou a vírou. Geekovsky je to sakra off topic, ovšem cestu do mého toptenu si Steinbeck přeci jen našel.

9. Deepsix (Jack McDevitt, Planeta9): Druhá kniha ze série Motory boha a opět na scénu přichází Priscilla Hutchinsonová, vesmírná pilotka, holka do nepohody a jedním slovem sympaťanda. Tentokrát se ocitáme na planetě, která je odsouzená ke zkáze. A  jak to tak bývá, Murphyho zákony fungují nejlépe ve chvíli, kdy se to hodí nejméně. Fantastický popis závodu o přežití. Článek zde.

8. Fiškus a Pettson (Sven Nordqvist, Host): Fiškuse zcela jistě  všichni znáte, stejně jako strejdu Pettsona. Tyhle dětské knížky mají své kouzlo a rád si je s holkama čtu zas a znova. Sven Nordqvist nemá pouze vypravěčský talent, své knihy opatřil velmi pěknými a vtipnými ilustracemi.

7. Pondělí začíná v sobotu (Arkadij a Boris Strugačtí, Triton): Představte si svět, kde skutečně existuje výzkumný ústav čar a kouzel a vy jakožto mladý programátor napěchovaný znalostmi o euklidovsky uchopitelném vesmíru najednou musíte mluvit se slabozrakou štikou, užíváte sedmimílové boty a řešíte zakleté prince či uprchlé démony. Humoristický román nesoucí klasické prvky nereálna, které oba autoři tak rádi dávali do svých románů. Tentokrát vás ovšem čeká smích namísto klasické strugackovské filozofické deprese. A byť vidíte ve vrátnici ústavu sedět znuděného čerta, ten pocit neuvěřitelnosti věcí kolem vás do konce knihy nepustí.

6. Střepy Země (Adrian Tchaikovsky, Planeta9): Idris Tellemier je mediátor - speciálně upravený člověk, který dokáže navigovat vesmírné  koráby neprostorem. Díky mediátorům lze cestovat mezi hvězdami. Idris navíc jako jediný dokázal zastavit Architekta: mocnou mimozemskou entitu ničící celé civilizované světy. Ale co když se jednou Architekti vrátí?

Adrian Tchaikovsky má dar přijít s originální myšlenkou a vytvořit kolem ní skvěle  padnoucí dějovou linku, ve které nechybí zvraty, napětí i svébytný humor. Pokud jste nezabředli do tajů sci-fi, sáhněte poTchaikovskym. Jistě nebudete zklamáni. Článek zde.

5. Hrdinové umírají (M. W. Stover, Planeta 9): Smíchejte dystopickou scifárnu s klasickou fantasy, okořeňte "battle royale" nápadem a vytvoříte román Hrdinové umírají. Představte si fantasy svět, kam si odskočíte čistě pro zábavu davů, které sledují každý váš krok. Tím nejlepším hráčem z nejlepších je Caine. Na toho ovšem nyní čeká nemožný úkol: porazit poloboha nebo nechat zemřít svou ženu... Drsné, krvavé, vyprávěné v sakra rychlém tempu. Můžu jen doporučit příznivcům obou žánrových táborů. Článek zde.

4. Vodíková sonáta (Iain M. Banks, Planeta9): Desátý román z fenomenální série Kultura. Národ Gziltů má svou prorockou knihu, jako většina civilizací. Zvláštností posvátné knihy Gziltů je ovšem fakt, že drtivá většina toho, co bylo ve svatém písmu napsáno, se skutečně vyplnilo... Nyní Gziltům zbývá pár posledních týdnů života jako takového - přecházejí na vyšší sféru bytí, přesně jak to předpověděla Kniha. Ovšem co když celá Kniha je jedna velká lež?

Banksovu Kulturu miluju. Společně s Tchaikovskym se nyní jedná o mé nejoblíbenější autory science fiction. Banks sice oproti Tchaikovskému šetří humorem a nadsázkou, na druhou stranu nám přidává více závažných témat a filozofie. Vše skvěle vybroušené a poutavě servírované. 

3. Svět podle Garpa (John Irving, Odeon): Tohle bylo velmi těžké rozhodování. Možná, že za týden řeknu, že Irving patří na druhé místo.

Fiktivní spisovatel T.  S. Garp neměl na růžích ustláno. Jakožto syn dosti angažované feministky si užívá své. Sláva jeho vlastních románů ho trochu překvapuje, byť se snaží dosáhnout úspěchů větších. Život si pro něj připravil dostatek komických i tragických situací. A díky němu se John Irving stal mým oblíbeným autorem. Neortodoxní a citlivé zároveň. 

2. Pěšky na Aldebaran (Adrian Tchaikovsky, Planeta9): Gary Rendell je astronaut bez bázně a hany. Ovšem měl tu smůlu, že se své skupině ztratil při průzkumu mimozemského artefaktu. Nyní bloudí chodbami, potkává neskutečné entity a snaží se přežít...

Neříkal jsem  to? Adrian Tchaikovsky podruhé! Moderní a svižná novela s jednoduchým nápadem a koncem, který dává celé knížce rozměr navíc. Pěšky na Aldebaran je nezapomenutelnou knihou, která mi stylem vyprávění připomínala mého oblébeného Kurta Vonneguta. Hořkosladký humor miluju! Článek zde.

1. Musaši (Eidži Jošikawa, BBart): Dle legendy byl Myamoto Musaši nejlepším japonským šermířem všech dob. Na bezmála tisícovce stran sledujeme jeho vývoj z horkokrevného mladíka do uvážlivého zastánce kodexu Bushido. Musaši se řídil a žil dle Cesty meče. A byť je románová fikce o skromném válečníkovi, který dosáhl velkých osobních vítězství velmi poplatná době, kdy v Japonsku vznikla (1938), pro mě to neubírá nic na její velkoleposti. Pro mě je Musaši jasný vítěz!

 

Jsem rád, pokud jste se dostali až sem. Zároveň se vám musím s něčím svěřit: Trochu mi bylo stydno, abyste byli ochuzeni o vše, co jsem četl v roce 2023, kdy jsem tu topku nestihl, proto jsem vám na předchozích řádcích vypsal dvouletý eintopf. Bohužel se  mi tak do výběru nevešlo vše, co bych tam chtěl mít, ale co naplat. Kvalitních knih (kvalitně vyrobených!) vychází čím dál tím víc. Škoda jen, že člověka od čtení zdržují takové triviálnosti jako práce a spánek!

 

 

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie:

Partneři