Sandman: Blahovolné

Comics recenze

Největší, nejrozsáhlejší, nejepičtější. Synonyma popisující Blahovolné, třináctidílný příběh v předposlední knize sandmanovské série. Na více než třistapadesáti stranách jsme vtaženi do hry intrik a podrazů, které se nevyhýbají jak smrtelníkům, tak rodině Věčných. A abych vám mohl náležitě popsat Blahovolné, nemohl jsem se ubránit několika spoilerům.

Jak jsem již předeslal (a jak je v komiksovém Sandmanovi zvykem), po povídkách, které nám vždy daly prostor na oddech, přichází velký příběh a velké finále. Nenechte se mýlit; posledních pět sešitů série vyšlo v knize Sandman: Tryzna, ale jak už sám její název napovídá, jedná se o důstojné rozloučení s klasikou, kterou Neil Gaiman vytvořil. A proč rozloučení? A proč název Tryzna? Inu, to se dozvíte v této knize.

 

V Blahovolných se uzavírá sandmanovský vesmír. A zde je  - více než u předchozích knih - nutno znát události, které vedly k průseru, jemuž musí Morfeus čelit. Některé postavy vyskytující se v Blahovolných jsme naposledy viděli v druhé knize, Domečku pro panenky. Hlavní dějová linka se týká Morfea a Hipollyty Hallové, se kterou jsme se právě v Domečku pro panenky seznámili. Lyta po několikaletém těhotenství s duchem svého muže Hektora porodila syna Daniela, jehož si Morfeus kvůli blíže neurčeným důvodům vybral. Od popisovaných událostí uplynulo již několik let a Lyta žije všední život svobodné matky, dokud Daniel jednoho dne není unesen a brutálně zavražděn. Zde se Lyta vydává na svou cestu pomsty, protože má za to, že za únosem a vraždou není nikdo jiný než Morfeus. V touze po své vendetě vyhledá pomoc jiné božské entity - Fúrií. A Sandmanovi začnou krušné chvíle.

Krom toho se objeví i Rose Walkerová, která se vypravuje do Anglie, aby získala zpět svoje srdce. Rose a její putování nás zavede na místa, kde celá série začala a postava vedlejší hrdinky působí čistě jako průvodce, sama do děje moc nezasahuje. Přesto se díky ní uzavře několik linek, které Neil Gaiman v devětašedesáti sandmanovských sešitech načrtnul.

Ale zpět k Morfeovi a Fůriím. Vládne snů je v Blahovolných zobrazován často, přesto se vše soustředí kolem Lyty Hallové a její touze po odplatě. Sám Morfeus působí dojmem smíření s osudem a neodvratným koncem. Vždyť jak říká, Fúrie jsou neúprosné, jsou starší než Bohové, jsou to součásti mnohem většího celku, než je život někoho z Věčných. A on se musí - stejně jako ony - řídit pravidly. A zde vstupuje do hry Lyta. Fúrie totiž mohou zničit pouze toho, kdo zabil někoho své krve. A jak víme, Sandman nedávno zabil svého syna Orfea...

V Blahovolných se vrací i další hrdinové - stačí jen když prozradím dva z nich; Gilbert a Korinťan. Ale abyste nenabyly dojmu, že Gaiman zde probírá pouze první sešity, své nezastupitelné místo v Blahovolných mají i Loki a Puk. V podstatě všechny známé i polozapomenuté postavy ze série se zde ukáží.

Sandman: Blahovolné je příběh, kde čtenář stále doufá, že blížící se katastrofa půjde zvrátit, i přes zjevení a náznaky v předchozích knihách, i přes vše co bylo řečeno o Fúriích. Blahovolné ale nemají rovnici Sandman = dobro, Lyta = zlo. Obě postavy jednaní přirozeně, na jedné straně zoufalá matka, která přišla o dítě, na straně druhé Sen z rodu Věčných, který díky dlouhému uvěznění poněkud "vyměkl", tedy zlidštěl. A je to právě nenápadný posun Morfea k lidským bytostem, který prostupuje celou ságu a je jednou z věcí, jenž čtenáře tolik přitahují. Svůj "demon voice" nezmění, ale v jeho jednání se objevuje porozumění a soucit, což ho nakonec dovede až na vrchol skály, kde se svou sestrou čeká na příchod Fúrií.

 

Vizuálně se Sandman: Blahovolné liší od předchozích knih volbou kreslířů, kteří preferují jednoduchou linku. Ačkoli první čtyři knihy, které u nás vyšly černobíle, díky precizní a detailní kresbě neztrácí na přitažlivosti ( ba co víc, černobílá Preludia a Nocturna působí jako čistokrevný fantasy horor), u Blahovolných je barva nezastupitelná. Nebo jinak; stínování i prostor se v Blahovolných vyjadřuje pomocí barev. A i přes množství lidí, kteří zapojily svůj um v Blahovolných, působí celek kompaktně a žádný sešit takříkajíc nevybočuje z řady. Vzpomeňme alespoň Marca Hempela ( 5 sešitů), který s DC spolupracoval i na Bažináčovi či Luciferovi a Richarda Casea ( 4 sešity), jež kreslil i Preachera a Batmana a pro Marvel pracoval dva roky na sérii The Sensational Spider-man.

 

Sandman: Blahovolné je důstojné zakončení série. Neznamená to, že na vše co nás zajímalo nebo co jsme chtěli vědět jsme dostali uspokojivou odpověď. Mnohdy nám u Sandmana nezbývá nic jiného, než si najít nějaký vlastní závěr, ale u Neila Gaimana to zas tak neobvyklé není. Sandman je jeho Masterpiece. Ať se vám to líbí nebo ne. Ale pořádně sumírovat a vzpomínat budeme až u Tryzny.

KOUPIT ZDE

Sandman: Blahovolné ( The Sandman volume 9: The kindly ones, The Sandman 57 - 69, The Vertigo Jam 1)

Neil Gaiman a kol.

Vydavatelství: Crew

Rok vydání: 11/2011

Překlad: Viktor Janiš

Formát: 170 x 255 mm

Počet stran: 352

Provedení: Paperback

 

 

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Sandman: Konec světů

Comics recenze

Sandman: Krátké životy

Comics recenze

Sandman: Báje a odlesky

Comics recenze

Sandman: Hra o Tebe

Comics recenze

Sandman: Údobí mlh

Comics recenze

Sandman: Krajina snů

Comics recenze

Sandman: Domeček pro panenky

Comics recenze

Sandman: Preludia a nokturna